Hory a sport
Trénink

Tepovka versus nadmořská výška: Co se děje s vaším srdcem v horách

7 min čtení 29. dubna 2026

Jedete na horský tréninkový kemp. Nebo plánujete trailový závod v Alpách. Možná vás čeká túra na Sněžku a chcete vědět, proč se vám tak bušilo srdce. Nadmořská výška má na tepovou frekvenci zásadní vliv — a pokud na to nejste připraveni, může vás nemile překvapit, jak moc se vaše „normální" čísla změní.

Proč srdce v horách bije rychleji

Se stoupající nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak a s ním i parciální tlak kyslíku ve vzduchu. Na 2 500 m n. m. obsahuje každý nádech přibližně o 25 % méně využitelného kyslíku než na hladině moře. Tělo na to reaguje jednoduše — aby dodalo svalům a orgánům stejné množství kyslíku, musí srdce bít rychleji.

V praxi to znamená, že při stejné rychlosti běhu nebo jízdy na kole bude vaše tepová frekvence v horách výrazně vyšší. To, co je doma pohodlná zóna 2, může v horách odpovídat zóně 3 nebo dokonce 4. Tempo, které na rovině zvládáte hodinu, vás v nadmořské výšce vyčerpá za polovinu času.

O kolik stoupne tepová frekvence?

Záleží na výšce a míře aklimatizace, ale orientačně:

Nadmořská výška Příklad Rozdíl TF při stejné zátěži
1 000–1 500 m n. m. Krkonoše, Šumava +5–10 tepů (většina lidí to nepocítí)
1 500–2 500 m n. m. Alpy, vyšší alpské přechody +10–20 tepů (nutné vědomě zpomalit)
Nad 2 500 m n. m. Vysokohorské kempy, Kilimandžáro +15–30 tepů, klidový tep ráno +10–15

Studie citovaná na WHOOP ukázala, že i jednoduchý let (tedy změna tlaku v kabině) může snížit HRV o 5 až 39 %. Při skutečném pobytu ve výšce je efekt ještě výraznější.

Maximální TF se ve výšce mění — směrem dolů

Zde je důležitý a kontraintuitivní bod: zatímco klidový tep ve výšce stoupá, vaše maximální tepová frekvence se naopak snižuje. Je to proto, že srdce pracuje tvrději už v klidu a „rozpětí" od klidu k maximu se zužuje.

To má přímý dopad na tréninkové zóny. Výzkumníci doporučují posunout všechny zóny o 5–15 % dolů. Pokud doma trénujete maratonské tempo na TF 155–165, v nadmořské výšce 2 000 m byste měli cílit na 150–160 pro podobný tréninkový efekt.

Aklimatizace: kolik času potřebujete

Tělo se na nadmořskou výšku adaptuje postupně. Hlavní mechanismy zahrnují zvýšenou tvorbu červených krvinek (erytropoetin), lepší využití kyslíku ve svalech a úpravu dechového vzorce.

Dny 1–2

Tělo registruje změnu. Tep stoupá, dech je mělčí, můžete pociťovat mírné bolesti hlavy.

Dny 2–5

Nejtěžší období. Výkon klesá nejvíce, spánek bývá nekvalitní, může se objevit horská nemoc.

Dny 7–10

Výrazné zlepšení. Tělo začíná produkovat více červených krvinek, tep se postupně snižuje.

2–3 týdny

Plná aklimatizace na danou výšku. Klidový tep se blíží normálním hodnotám.

Praktický tip pro monitoring: měřte si klidový tep každé ráno po probuzení. Dokud je výrazně vyšší než doma, nejste plně aklimatizovaní a neměli byste trénovat intenzivně.

Jak přizpůsobit trénink v horách

Trénink ve výšce jako nástroj výkonu

Elitní sportovci využívají nadmořskou výšku cíleně — klasická metoda „žij vysoko, trénuj nízko" spočívá v tom, že sportovec bydlí ve výšce (kde tělo produkuje více červených krvinek) a tvrdé tréninky provádí v nížině (kde může dosáhnout plné intenzity).

Pro rekreační sportovce je jednoduší varianta: trénujte v horách, ale respektujte, že vaše zóny se posunou. Benefit spočívá v tom, že po návratu do nížiny budete mít dočasně vyšší hladinu červených krvinek a lepší transportní kapacitu kyslíku. Efekt trvá přibližně 2–4 týdny.

Co si odnést

Hory mění pravidla hry pro vaši tepovou frekvenci. Klidový tep stoupá, maximální klesá, všechny zóny se posouvají. Není to důvod vyhýbat se horskému tréninku — naopak, správně uchopený trénink ve výšce je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro zlepšení vytrvalosti. Klíčem je respektovat signály svého těla, sledovat tep a dát si na aklimatizaci čas.

Spočítejte si zóny před výjezdem do hor

A po příjezdu je upravte dolů — naše kalkulačka to zvládne za pár sekund.

Otevřít kalkulačku TF →

Další články